{"id":3082,"date":"2020-07-03T03:21:03","date_gmt":"2020-07-02T23:21:03","guid":{"rendered":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/atp-historie-prahy-informace-o-historii-hlavniho-mesta-praha-ceska-republika\/"},"modified":"2020-07-03T03:21:03","modified_gmt":"2020-07-02T23:21:03","slug":"atp-historie-prahy-informace-o-historii-hlavniho-mesta-praha-ceska-republika","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/atp-historie-prahy-informace-o-historii-hlavniho-mesta-praha-ceska-republika\/","title":{"rendered":"ATP Historie Prahy – informace o historii hlavn\u00edho m\u011bsta Praha. \u010cesk\u00e1 Republika"},"content":{"rendered":"

Historie Prahy<\/strong><\/h2>\n

„…Vid\u00edm m\u011bsto velik\u00e9, jeho\u017e sl\u00e1va hv\u011bzd se dot\u00fdk\u00e1….Tam v les\u00edch u Vltavy naleznete \u010dlov\u011bka, jen\u017e tes\u00e1 pr\u00e1h sv\u00e9ho domu a podle toho nazv\u011bte m\u011bsto Prahou…“ Takov\u00fdmto zp\u016fsobem l\u00ed\u010d\u00ed legendy v\u011b\u0161tbu kn\u011b\u017eny Libu\u0161e, zakladatelky rodu P\u0159emyslovc\u016f, kter\u00e1 m\u011bla zalo\u017eit a pojmenovat na\u0161e hlavn\u00ed m\u011bsto. Svou v\u011b\u0161tbu m\u011bla podle pov\u011bsti pron\u00e9st z Vy\u0161ehradu, nejstar\u0161\u00edho s\u00eddla \u010desk\u00fdch kn\u00ed\u017eat.<\/p>\n

Praha, hlavn\u00ed m\u011bsto \u010cesk\u00e9 republiky, le\u017e\u00ed na obou b\u0159ez\u00edch \u0159eky Vltavy, uprost\u0159ed st\u0159edo\u010desk\u00e9 kotliny. Se sv\u00fdmi 1,2 miliony obyvatel a rozlohou cca 500km2 je nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem \u010cesk\u00e9 republiky. Historick\u00e9 j\u00e1dro Prahy bylo pro svou bohatost a kr\u00e1su pam\u00e1tek za\u0159azeno v roce 1992 na Seznam chr\u00e1n\u011bn\u00fdch pam\u00e1tek UNESCO. Nejen \u010ce\u0161i si o Praze mysl\u00ed, \u017ee je nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bstem na sv\u011bt\u011b, jej\u00edmu kouzlu odol\u00e1 m\u00e1lokdo a my V\u00e1s r\u00e1di provezeme po jej\u00edch z\u00e1kout\u00edch, abyste si jej\u00ed kr\u00e1su mohli dokonale vychutnat.<\/p>\n

\nPrav\u011bk<\/strong><\/u><\/h3>\n

Osidlov\u00e1n\u00ed tohoto prostoru prob\u00edhalo u\u017e od prav\u011bku. Napomohly tomu v\u00fdhodn\u00e9 klimatick\u00e9 a ter\u00e9nn\u00ed podm\u00ednky, um\u00edst\u011bn\u00ed v centru \u010desk\u00e9 kotliny a \u017eivotod\u00e1rn\u00e1 \u0159eka Vltava, kter\u00e1 si tudy razila cestu p\u0159es usazeniny k\u0159\u00eddov\u00e9ho mo\u0159e a vyhloubila sv\u00e9 koryto a\u017e do dne\u0161n\u00ed \u010dlenit\u00e9 podoby. D\u016fkazy z t\u00e9to doby nalezneme na skal\u00e1ch Barrandova, je\u017e ukr\u00fdvaj\u00ed zkamen\u011bliny trilobit\u016f, prav\u011bk\u00fdch rostlin a jin\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f. Tato sk\u00e1la, spolu se svahy Letn\u00e9, Pet\u0159\u00edna a dal\u0161\u00edch kopc\u016f vltavsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed chr\u00e1nila a chr\u00e1n\u00ed centr\u00e1ln\u00ed j\u00e1dro Prahy proti studen\u00fdm severn\u00edm v\u011btr\u016fm.<\/p>\n

\nStarov\u011bk<\/u><\/strong><\/h3>\n

Trval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed dokazuj\u00ed n\u00e1lezy ji\u017e od 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l., kter\u00e9 poch\u00e1zej\u00ed z dne\u0161n\u00edch okrajov\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed Prahy, nap\u0159. ze \u0160\u00e1rky nebo z Un\u011btic. Ji\u017e tehdy to byla v\u00fdznamn\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b pro celou \u010ceskou kotlinu. V dob\u011b hal\u0161tatsk\u00e9 (od 6.stol. p\u0159. n.l.) se tato zem\u011b stala v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed keltsk\u00e9 kultury. Jsou zde dolo\u017eeny jedny z nejstar\u0161\u00edch hrob\u016f keltsk\u00e9 aristokracie, na tomto \u00fazem\u00ed s\u00eddlil kmen B\u00f3j\u016f. Na okraji Prahy, v Z\u00e1visti nad Zbraslav\u00ed, le\u017e\u00ed trosky hradi\u0161t\u011b z 5.stol. p\u0159. n.l. na jeho\u017e m\u00edst\u011b vzniklo v 2.stol p\u0159.n.l. slavn\u00e9 opidum s mohutn\u00fdm opevn\u011bn\u00edm.<\/p>\n

Kelty na na\u0161em \u00fazem\u00ed vyst\u0159\u00eddali Germ\u00e1ni, kte\u0159\u00ed po Keltech p\u0159evzali n\u00e1zev zem\u011b – Bojom\u00e9num, Bohemia. Ta se jim stala domovem na dal\u0161\u00edch 500 let. Kmen Markoman\u016f zde v\u00e1l\u010dil s \u0158\u00edmem a kmen Langobard\u016f se zde usadil pot\u00e9, co zni\u010dil antickou civilizaci v It\u00e1lii.
\nGerm\u00e1ny z \u00fazem\u00ed vytla\u010dili Slovan\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li z v\u00fdchodu p\u0159i velk\u00e9m st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f v 5.stolet\u00ed n.l. S nimi je spojen vznik Prahy v m\u00edstech, kde se nach\u00e1z\u00ed dnes. Do 8. stolet\u00ed n.l. s\u00eddlili sp\u00ed\u0161e v m\u00edstech dne\u0161n\u00ed star\u00e9 Prahy, v \u0160\u00e1rce, Bohnic\u00edch, Butovic\u00edch a na Lev\u00e9m Hradci – nejstar\u0161\u00edm s\u00eddle P\u0159emyslovc\u016f. A\u017e rostouc\u00ed pot\u0159eba st\u00e1tu, v\u00fdznam tr\u017ei\u0161t\u011b a brodu daly vzniknout Pra\u017esk\u00e9mu hradu, kter\u00fd od 9. stolet\u00ed slou\u017eil jako s\u00eddlo kn\u00ed\u017eat a kr\u00e1l\u016f. Za jeho zakladatele je pova\u017eov\u00e1n \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee Bo\u0159ivoj I. z rodu P\u0159emyslovc\u016f, kter\u00fd na tomto m\u00edst\u011b nechal postavit kolem roku 890 kostel\u00edk zasv\u011bcen\u00fd Pann\u011b Marii a v pr\u016fb\u011bhu 10.stolet\u00ed byla cel\u00e1 plo\u0161ina ostrohu obehn\u00e1na valem a vznikl zde prvn\u00ed kn\u00ed\u017eec\u00ed pal\u00e1c. Pra\u017esk\u00fd hrad je centrem \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu ji\u017e 1200 let. Krom\u011b Vatik\u00e1nu v \u0158\u00edm\u011b nen\u00ed v Evrop\u011b jin\u00e9 star\u0161\u00ed a st\u00e1le funk\u010dn\u00ed st\u00e1tn\u00ed s\u00eddlo, jeho\u017e panorama s katedr\u00e1lou je pro v\u0161echny turisty synonymem pro Prahu.<\/p>\n

\nSt\u0159edov\u011bk<\/strong><\/u><\/h3>\n

Praha se za\u010dala rozr\u016fstat za vl\u00e1dy P\u0159emyslovc\u016f spolu s \u0161\u00ed\u0159en\u00edm k\u0159es\u0165anstv\u00ed, kter\u00e9 na na\u0161e \u00fazem\u00ed p\u0159inesli sv. Cyril a sv. Metod\u011bj roku 863 ze Solun\u011b v Byzanck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Krom\u011b k\u0159es\u0165anstv\u00ed vytvo\u0159ili pro obyvatele i staroslov\u011bnsk\u00fd jazyk a p\u00edsmo cyrilici, ale ji\u017e od po\u010d\u00e1tku p\u016fsoben\u00ed na Velk\u00e9 Morav\u011b nar\u00e1\u017eeli na latinsky orientovan\u00e9 u\u010dence z Fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e na z\u00e1pad\u011b. Tento st\u0159et nakonec vy\u00fastil v p\u0159evahu z\u00e1padn\u00ed latinsk\u00e9 orientace a kn\u00ed\u017ee V\u00e1clav (+ 929 \u010di 936), hlavn\u00ed svat\u00fd patron na\u0161\u00ed zem\u011b, ukotvil \u010desk\u00fd st\u00e1t na z\u00e1pad\u011b a po zalo\u017een\u00ed pra\u017esk\u00e9ho biskupstv\u00ed (974), p\u0159evl\u00e1dla latinsk\u00e1 kultura na staroslov\u011bnskou.
\nVe 13. stolet\u00ed se obyvatel\u00e9 p\u0159edt\u00edm pr\u00e1v\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho podhrad\u00ed sjednotili do m\u011bstsk\u00fdch obc\u00ed a opevnili hradbami – V\u011bt\u0161\u00ed \u010dili Star\u00e9 M\u011bsto pra\u017esk\u00e9 (1230). Roku 1257 kr\u00e1l P\u0159emysl Otakar II. zalo\u017eil a opevnil na lev\u00e9m b\u0159ehu Vltavy Nov\u00e9 M\u011bsto (od 14. stolet\u00ed naz\u00fdvan\u00fdm Men\u0161\u00edm m\u011bstem nebo Malou Stranou). Vrchol rozkv\u011btu tohoto soum\u011bst\u00ed p\u0159inesla a\u017e vl\u00e1da c\u00edsa\u0159e a kr\u00e1le Karla IV.(1346-1378). Karel zalo\u017eil v Praze roku 1348 univerzitu, prvn\u00ed na sever od Alp, ve stejn\u00e9m roce vym\u011b\u0159il a zalo\u017eil Nov\u00e9 M\u011bsto pra\u017esk\u00e9, roz\u0161\u00ed\u0159il Hrad\u010dany a Malou Stranu, nechal postavit des\u00edtky sv\u011btsk\u00fdch i c\u00edrkevn\u00edch staveb, dal z\u00e1klady kamenn\u00e9mu mostu, za jeho vl\u00e1dy ze za\u010dala stav\u011bt katedr\u00e1la sv. V\u00edta na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. Praha se stala gotick\u00fdm velkom\u011bstem, jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch v Evrop\u011b, byla centrem kultury a vzd\u011blanosti a na jej\u00edm \u00fazem\u00ed \u017eilo p\u0159ibli\u017en\u011b 40000 obyvatel.<\/p>\n

Obdob\u00ed reformace<\/strong><\/u><\/h3>\n

Za\u010d\u00e1tkem 15. stolet\u00ed za\u010dalo doch\u00e1zet v \u010desk\u00fdch m\u011bstech k n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm nepokoj\u016fm a up\u00e1len\u00ed reform\u00e1tora Jana Husa roku 1415 vy\u00fastilo v revoluci a v\u00e1lku (1419-1434). Husit\u00e9 v Praze hned na jej\u00edm po\u010d\u00e1tku odstranili moc kr\u00e1lovsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f, n\u011bmeck\u00e9ho patrici\u00e1tu i \u0159\u00edmsk\u00e9 c\u00edrkve, ubr\u00e1nili se k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdm v\u00fdprav\u00e1m kr\u00e1le Zikmunda a husitsk\u00e1 Praha se stala na \u010das mocensk\u00fdm \u010dinitelem v zemi. V\u00fdsadn\u00ed politick\u00e9 postaven\u00ed m\u011blo pra\u017esk\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo i v pohusitsk\u00e9m obdob\u00ed, jeho pozic\u00ed ot\u0159\u00e1sl a\u017e n\u00e1stup Habsburk\u016f na \u010desk\u00fd tr\u016fn v roce 1526 a pozd\u011bji omezen\u00ed m\u011bstsk\u00fdch pr\u00e1v \u010desk\u00fdch kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bst m\u011bst Ferdinandem I. v roce 1547.<\/p>\n

Praha ztratila politick\u00fd vliv, ale ve druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed pro\u0161la velkou renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavbou a v letech 1583-1612 se stala s\u00eddlem c\u00edsa\u0159e Rudolfa II. a Praha se stala domovem pro mnoho u\u010denc\u016f a um\u011blc\u016f z cel\u00e9 Evropy, kter\u00e9 Rudolf pozval na sv\u016fj kr\u00e1lovsk\u00fd dv\u016fr. Praha m\u011bla u\u017e 60000 obyvatel a st\u00e1le pat\u0159ila k evropsk\u00fdm velkom\u011bst\u016fm.
\nP\u0159esto\u017ee po por\u00e1\u017ece povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch stav\u016f proti Habsburk\u016fm v roce 1620 na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e postihly pra\u017esk\u00e1 m\u011bsta tvrd\u00e9 tresty, nucen\u00e1 emigrace nekatol\u00edk\u016f, plen\u011bn\u00ed a v\u00e1le\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty. C\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr se p\u0159est\u011bhoval do V\u00eddn\u011b, Praha se z hlavn\u00edho m\u011bsta zem\u011b stala pouze zemsk\u00fdm centrem, ale st\u00e1le si zachovala sv\u016fj hospod\u00e1\u0159sk\u00fd a kulturn\u00ed v\u00fdznam.<\/p>\n<\/p>\n

Katolick\u00e1 c\u00edrkev pos\u00edlila v obdob\u00ed baroka svou moc, co\u017e se projevilo na pra\u017esk\u00e9 architektu\u0159e. Vznikalo mnoho c\u00edrkevn\u00edch staveb v barokn\u00edm slohu, pokra\u010dovala i v\u00fdstavba \u0161lechtick\u00fdch pal\u00e1c\u016f a pra\u017esk\u00e1 architektura tak dostala osobitou a stylov\u011b jednotnou tv\u00e1\u0159 „pra\u017esk\u00e9ho baroka“.<\/p>\n

V roce 1784 byla \u010dty\u0159i dosud samostatn\u00e1 pra\u017esk\u00e1 m\u011bsta – Star\u00e9 M\u011bsto, Nov\u00e9 M\u011bsto, Mal\u00e1 Strana a Hrad\u010dany spojena v jedno – Kr\u00e1lovsk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Prahu. Postupn\u011b byl p\u0159ipojen Josefov, Vy\u0161ehrad. V obdob\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce za\u010dala vznikat okrajov\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e1 p\u0159edm\u011bst\u00ed – Karl\u00edn, Sm\u00edchov, Libe\u0148, Hole\u0161ovice, kter\u00e1 se postupn\u011b p\u0159ipojovala. Roku 1893 byla zah\u00e1jena asanace Josefova a za\u010daly se rozv\u00edjet elektrick\u00e9 dr\u00e1hy. Praha se stala nejv\u011bt\u0161\u00edm dopravn\u00edm a v\u00fdrobn\u00edm centrem v zemi a koncem 19.stolet\u00ed se stala modern\u00edm velkom\u011bstem.
\nPraha byla centrem vlasteneck\u00e9ho obrozeneck\u00e9ho hnut\u00ed, kter\u00e9 po revoluci v roce 1848 p\u0159ekonalo \u00fapadek \u010desk\u00e9ho jazyka, kultury i n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed. Vzniklo mnoho reprezentativn\u00edch budov ve stylu novorenesance a jin\u00fdch historizuj\u00edc\u00edch sloh\u016f. Tak bylo postaveno nap\u0159. N\u00e1rodn\u00ed divadlo, Rudolfinum, kostel sv. Ludmily na M\u00edrov\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, p\u0159estav\u011bna bazilika na Vy\u0161ehrad\u011b.
\nNa za\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed architekturu obohatily stavby secesn\u00ed – Obecn\u00ed d\u016fm, nov\u00e1 budova Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed, Pr\u016fmyslov\u00fd pal\u00e1c v Hole\u0161ovic\u00edch, Pet\u0159\u00ednsk\u00e1 rozhledna…<\/p>\n

28. \u0159\u00edjna 1918 se rozpadlo Rakousko – Uhersko a vznikla samostatn\u00e1 \u010ceskoslovensk\u00e1 republika. Prezidentem se stal Tom\u00e1\u0161 Garrique Masaryk a Praha se stala hlavn\u00edm m\u011bstem st\u00e1tu. Roku 1922 k n\u00ed bylo p\u0159ipojeno 37 okoln\u00edch m\u011bst a vesnic. Vznikla Velk\u00e1 Praha o rozloze 171,64km2 s 676 657 obyvateli.
\nPo p\u0159ekon\u00e1n\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 krize za\u010dal dal\u0161\u00ed dynamick\u00fd rozvoj m\u011bsta i r\u016fst obyvatelstva letech 1922-1938. Vznikaly dal\u0161\u00ed pam\u00e1tky architektonick\u00e9 i kulturn\u00ed v duchu modernismu, funkcionalismu, kubismu a avantgardy. Praha je jedin\u00fdm m\u011bstem, kde kubismus p\u0159e\u0161el z mal\u00ed\u0159stv\u00ed do architektury – d\u016fm U \u010dern\u00e9 Matky Bo\u017e\u00ed v Celen\u00e9 ulici, kubistick\u00e9 obytn\u00e9 domy pod Vy\u0161ehradem.
\nPraha byla multikulturn\u00edm m\u011bstem, kde \u017eili \u010ce\u0161i, N\u011bmci a \u017did\u00e9 a p\u0159es rostouc\u00ed vliv nacionalistick\u00fdch stran si udr\u017eela demokratickou samospr\u00e1vu a p\u0159ij\u00edmala exulanty ze zem\u00ed, kde byly nastoleny totalitn\u00ed a fa\u0161istick\u00e9 re\u017eimy.<\/p>\n


\n2. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/u><\/h3>\n

15.b\u0159ezna 1939 za\u010dala okupace \u010ceskoslovenska a byl vyhl\u00e1\u0161en Protektor\u00e1t \u010cechy a Morava. \u017didovsk\u00e9 a jin\u00e9 nevyhovuj\u00edc\u00ed obyvatelstvo bylo odtransportov\u00e1no do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. 28. \u0159\u00edjna 1939 prob\u011bhly proti okupant\u016fm masov\u00e9 demonstrace, 17. listopadu 1939 byly uzav\u0159eny vysok\u00e9 \u0161koly a za\u010dalo zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a vra\u017edy \u010cech\u016f a po atent\u00e1tu na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho zastupitele R. Heydricha v kv\u011btnu 1942 se krvav\u00fd teror na obyvatelstvu je\u0161t\u011b zv\u00fd\u0161il. Protifa\u0161istick\u00fd odboj Pra\u017ean\u016f vyvrcholil povst\u00e1n\u00edm 5.- 9. kv\u011btna 1945, kter\u00e9 skon\u010dilo osvobozen\u00edm m\u011bsta s p\u0159\u00edchodem Rud\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n<\/p>\n

Pov\u00e1le\u010dn\u00fd v\u00fdvoj<\/strong><\/u><\/h3>\n

\nPov\u00e1le\u010dn\u00fd v\u00fdvoj vedl k uchopen\u00ed moci komunistickou stranou nekrvav\u00fdm pu\u010dem v \u00fanoru 1948. Komunist\u00e9 vytvo\u0159ili nedemokratick\u00fd totalitn\u00ed re\u017eim poznamenan\u00fd policejn\u00ed zv\u016fl\u00ed a justi\u010dn\u00edmi zlo\u010diny.
\nPl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a v\u00fdstavba m\u011bsta za\u010dala ve stylu socialistick\u00e9ho realismu. Vznikla tak prvn\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b a pozd\u011bji prvn\u00ed panelov\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b. Do roku 1974 bylo k Praze p\u0159ipojeno dal\u0161\u00edch 60 obc\u00ed. V 60. a 70. letech bylo zmodernizov\u00e1no leti\u0161t\u011b a hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed, za\u010dalo budov\u00e1n\u00ed metra, na louk\u00e1ch na okraji m\u011bsta se budovala panelov\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b.
\nM\u00edrn\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed re\u017eimu p\u0159ineslo tzv. pra\u017esk\u00e9 jaro 1968, kdy byla zru\u0161ena cenzura a re\u017eim byl svobodn\u011bj\u0161\u00ed, ale konec p\u0159i\u0161el 21. srpna 1968 n\u00e1siln\u00fdm vp\u00e1dem p\u011bti okupa\u010dn\u00edch arm\u00e1d zem\u00ed Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed normalizace p\u0159ineslo dal\u0161\u00ed potla\u010den\u00ed demokracie a svobodn\u00e9ho \u017eivota. Prohlubovala se stagnace ekonomiky i kulturn\u00edho \u017eivota a postupn\u00fd \u00fapadek zas\u00e1hl i Prahu, co\u017e se projevilo zanedban\u00fdm vzhledem m\u011bsta i zhor\u0161uj\u00edc\u00edmi se slu\u017ebami.
\nKonec \u010dty\u0159icetilet\u00e9 komunistick\u00e9 totality ukon\u010dila sametov\u00e1 revoluce, kter\u00e1 za\u010dala studentsk\u00fdmi demonstracemi 17. listopadu 1989. Byla obnovena demokracie, Praha se otev\u0159ela svobodn\u00e9mu sv\u011btu a stala se postupn\u011b jedn\u00edm z nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst sv\u011bta. Majetkov\u00e9 restituce a privatizace \u017eivnost\u00ed i slu\u017eeb o\u017eivily tv\u00e1\u0159 m\u011bsta, kter\u00e9 nalezlo svou dynamiku a stalo se kulturn\u00edm a turistick\u00fdm centrem st\u0159edn\u00ed Evropy. Rozvoj soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed p\u0159isp\u011bl ke zkvalitn\u011bn\u00ed slu\u017eeb a oprav\u011b ch\u00e1traj\u00edc\u00edch budov v historick\u00e9m j\u00e1dru m\u011bsta.<\/p>\n

V roce 1993 vznikla samostatn\u00e1 \u010cesk\u00e1 republika, v roce 2004 vstoupila do Evropsk\u00e9 unie a Praha je st\u00e1le kr\u00e1sn\u00e9 \u017eiv\u00e9 m\u011bsto s historick\u00fdmi pam\u00e1tkami i novou modern\u00ed architekturou. P\u0159es \u0159adu probl\u00e9m\u016f, se kter\u00fdmi se pot\u00fdk\u00e1 a kter\u00e9 zb\u00fdvaj\u00ed vy\u0159e\u0161it, nav\u00e1zala na sv\u016fj historick\u00fd v\u00fdznam a stala se centrem \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu i v\u00fdznamnou kulturn\u00ed metropol\u00ed uprost\u0159ed Evropy nab\u00edzej\u00edc\u00ed sv\u00e9 kouzlo v\u0161em jej\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm.<\/p>\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Historie Prahy „…Vid\u00edm m\u011bsto velik\u00e9, jeho\u017e sl\u00e1va hv\u011bzd se dot\u00fdk\u00e1….Tam v les\u00edch u Vltavy naleznete \u010dlov\u011bka, jen\u017e tes\u00e1 pr\u00e1h sv\u00e9ho domu a podle toho nazv\u011bte m\u011bsto Prahou…“ Takov\u00fdmto zp\u016fsobem l\u00ed\u010d\u00ed legendy v\u011b\u0161tbu kn\u011b\u017eny Libu\u0161e, zakladatelky rodu P\u0159emyslovc\u016f, kter\u00e1 m\u011bla zalo\u017eit … <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2399,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[17],"tags":[],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.0","language":"uk","enabled_languages":["ru","uk"],"languages":{"ru":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"uk":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3082"}],"collection":[{"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3082"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3082\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2399"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3082"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3082"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/aeroport-praga.ru\/uk\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3082"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}